23. 6. 2013

GAUDÍ: Nerealizované projekty

Kromě těch slavnějších staveb realizoval Gaudí ve svém profesionálním životě i řadu drobných nebo čistě dekorativních projektů. Mnoho projektů také zůstalo již navždy nerealizovaných. Všeobecně vzato je zajímavé, že Gaudí navíc velkou část svých zakázek realizoval jen částečně. Vezměme si například stavby jako Sagrada Familia, kostel v Colònia Güell, Park Güell nebo Biskupský palác v Astorze - všechny patří mezi nejslavnější Gaudího práce a všechny mají jednu věc společnou, Gaudí samotný je z různých důvodů nedotáhl do konce. Svým způsobem je toto též jedním z charakteristických prvků Gaudího tvorby. Dnes se však podíváme na projekty, které zůstaly skutečně jen a pouze na papíře. Mezi nimi navíc dominují dva skutečně velkolepé.

Děl, které nakonec nikdy nebyly realizovány, zůstalo po Gaudím dost. A jde o plány vskutku rozmanité. Patří sem například architektovy návrhy z dob studií, případně několik účastí v konkurzech v době, kdy ještě nepatřil mezi vyhledávané hvězdy architektury. Jejich celý seznam naleznete na stránce gaudiclub.com; mezi ty nejzajímavější patřily kupříkladu: Kiosek Girossi, elektrické osvětlení barcelonských hradeb, projekty několika soch slavných postav katalánské historie, Kasino v Sant Sebastianu nebo kaple pro Col·legi de les Teresianes v Barceloně. Gaudí však plánoval i dva vskutku ambiciózní projekty, na něž se nyní podíváme blíž.


MISIONES CATÓLICAS FRANCISCANAS DE TÁNGER
  
Projekt Katolické misie v Tangeru, Maroko (1893)
(Foto: wikipedia.org)
Projektem Katolické františkánské misie v marockém Tangeru se Gaudí zabýval pravděpodobně v letech 1892 - 1893. K této zakázce se dostal přes Claudia Lópeze Bru (Marqués de Comillas), pro jehož otce katalánský architekt postavil vilu El Capricho. Misie v Tangeru měla být velkým komplexem skládajícím se z kostela, kláštera, nemocnice a školy. Původcem této myšlenky byl baskický kněz Jose Maria Lertxundi, jenž v Maroku dlouho působil právě coby misionář.

Samotné návrhy vznikly pravděpodobně na počátku 90. let 19. století, přičemž Gaudí údajně do Tangeru vycestoval, aby se seznámil s pozemky určenými ke stavbě. Neznáme však přesné datum této cesty - odborníci na Gaudího se neshodují ani na konkrétním roce, je však pravděpodobné, že Gaudí se projektem zabýval především ve výše zmíněných letech. Kvůli politické nestabilitě v regionu a (jako obvykle) i kvůli finančním potížím byl nakonec plán Katolické misie v Tangeru uložen k ledu a nezrealizován.


Přitom jde o dílo důležité pro pochopení Gaudího vývoje coby architekta. Mluví se zde především o velkém vlivu na pozdější stavby jako Sagrada Familia či Park Güell. Důležitý byl také spirituální a symbolický význam onoho projektu. Gaudí prý byl na tento návrh velice hrdý a jeho plány si vystavil v dílnách u chrámu Sagrada Familia. Do dnešních dní se nám však dochovalo jen několik náčrtků či fotografií zmiňovaných plánů, jelikož ty shořely spolu se spoustou dalších důležitých dokumentů během španělské občanské války (1936 - 1939).


HOTEL ATTRACTION
  
Hotel Attraction (1908)
(Foto: wikipedia.org)
Nedozírnou světovou slávu by Gaudímu stoprocentně zajistil návrh Hotelu Attraction v samotném New Yorku. Tedy kdyby se ho podařilo realizovat. Fantasticky vypadající mrakodrap, jenž nese zcela charakteristické znaky Gaudího stylu (viz Sagrada Familia - věže či fasáda Casa Milà), byl Gaudím vyprojektován roku 1908 na zakázku dvou amerických průmyslníků, jejichž jména však neznáme.

I když na obrázku vpravo zaujme především typicky gaudíovský styl, je třeba si zároveň uvědomit velkolepost tohoto projektu ve smyslu do výšky. Hotel Attraction totiž měl být opravdovým mrakodrapem. A ne tak ledajakým! Podle návrhu měl vyrůst až do výšky 360 metrů, což by z něj v té době udělalo suverénně nejvyšší budovu v New Yorku (a vlastně i na světě, jak si lze uvědomit v porovnání například s Eiffelovou věží níže). Připomeňme jen, že slavné Chrysler Building a Empire State Buiding byly postaveny v až v letech 1930, respektive 1931. A podobně velkolepě jako zvenčí měla být budova i zevnitř (hovoří se o několika obrovských prostorách, ten centrální dokonce s výškou 120 metrů...). Jinými slovy, kdyby se skutečně něco takového na Manhattanu na počátku 20. století postavilo, je těžké si představit, jak velká by byla Gaudího sláva po celém světě. Dodnes není přesně známo, proč se nakonec tento "hotelový chrám" nepostavil - možná se nakonec investoři zalekli na tu dobu opravdu ambiciózního projektu, případně dlouhých roků, po které by ona stavba trvala, nebo byl Gaudí příliš zaměstnán svými barcelonskými díly a nemohl by se přestěhovat do New Yorku kvůli dohlížení na stavbu.


Zajímavé také je, že následně tento projekt odpočíval mnoho desítek let zapomenutý. Několik náčrtků díla u sebe celá ta léta schraňoval Gaudího spolupracovník Joan Matamala, který se rozhodl je roku 1956 zveřejnit.


Naposledy se o Hotelu Attraction mluvilo v souvislosti s 11. zářím 2001. Konstruktérům na Ground Zero byly z Barcelony nabídnuty Gaudího plány a jednu dobu se skutečně velice zvažovala možnost postavit na místě sestřelených Dvojčat mrakodrap podle Gaudího návrhu. K tomu však k lítosti všech obdivovatelů katalánského architekta nedošlo. Možná se časem vyskytne nějaká příležitost, popřípadě lehce šílený a ambiciózní investor, který by Hotel Attraction znovu vzkřísil.

Gaudího Hotel Attraction v porovnání se známými světovými stavbami.
(Foto: Barcelona Desapareguda)

Žádné komentáře:

Okomentovat